Často kladené otázky

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

 

Koho a kdy se budou etržby týkat?

Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem, zákazník ale částku uhradil v hotovosti na pokladně. Musí podnikatel tržbu evidovat?

• V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny dodavatele, kartou či obdobným způsobem, je tato platba evidovanou tržbou.

Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady v hotovosti, zákazník mi ale částku uhradil převodem na bankovní účet. Musí podnikatel tržbu evidovat?

• V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně přímým převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat.

Jakých činností se budou etržby týkat?

• Podnikatelé se budou zapojovat do evidence tržeb postupně takto:

  • v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
  • ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
  • ve 3. fázi  - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
  • ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Co když podnikatel nemá jistotu, jestli jeho přijímaná platba je evidovanou tržbou?

• Má-li podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, bude existovat možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu příslušné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro podnikatele vodítkem, jak postupovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

Co má podnikatel v žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby uvést?

• Podnikatel musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platbu/platby, na kterou/které se má závazné posouzení vztahovat, a její/jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně podnikatel v žádosti vedle údajů o platbě/platbách uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, resp. zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv.

Kdy budou podnikatelé moci podat žádost o závazné posouzení? Bude žádost nějak zpoplatněna?

• Žádost o závazné posouzení budou moci podnikatelé podat po nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona, tj. nejdříve 3 měsíce před spuštěním evidence tržeb, tj. od 1. září 2016. Žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

Proč se etržby vztahují na platby kartou?

• Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem etržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.

Proč se etržby nevztahují na platby čistě převodem z účtu na účet?

• Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.

Budou se etržby vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nepřijímají tržby v hotovosti, ale pouze převodem z účtu na účet?

• Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou.

Budou se etržby týkat i neplátců DPH?

• Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv, přijímají-li za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání a nevztahuje se na ně výjimka.

Budou evidenci tržeb podléhat i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrádky, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu?

• Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů, pokud si ale nebudou jisté, místně příslušný finanční úřad jim pomůže problém posoudit.

Budou povinnosti evidovat tržby podléhat platby podnikatelům bez kamenné provozovny typu „kolotočáři“, „stánkaři“?

• Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají kamennou provozovnu, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence kamenné provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat prodejní automaty?

• Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů (jedná se především o automaty nepřipojené k síti a nevybavené tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.

 

Jak se přihlásit do systému?

Co jsou to autentizační údaje a k čemu slouží?

• Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).

Kdy musí podnikatel požádat o autentizační údaje? Lze někoho k tomuto úkonu zplnomocnit? Pokud ano, musí být plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy?

• O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny.

Jakým způsobem může podnikatel požádat o autentizační údaje, a jak dlouho trvá jejich vydání?

• Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů:
  • elektronicky na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo
  • osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.

Bude možné zaslat žádost o autentizační údaje prostřednictvím datové schránky?

• Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu.

K čemu slouží certifikát?

• Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb.

Je potřeba pro každé pokladní zařízení zvláštní certifikát?

• Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení.

Jak bude probíhat vydání a instalace certifikátu?

• Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.

 

Jak evidovat tržby?

Jak budou etržby fungovat?

• Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem. Podnikatel vystaví účtenku (včetně unikátního kódu), kterou předá zákazníkovi. Zákazník obdrží účtenku. Evidenci dané tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem.

Jaké jsou údaje zasílané Finanční správě?

Jaké údaje jsou uváděny na účtence?

Je zákazník povinen převzít účtenku?

• Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí.

Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?

• Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu (FIK) zasílaného finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.

Co je to mezní doba odezvy a jak ji nastavit?

• Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladním zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Musí podnikatel vystavit účtenku, když ji zákazník nechce?

• Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavujete riziku sankce.

Musí být účtenka vždy vystavena zákazníkovi v tištěné podobě?

• Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).

Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat účtenku i při nákupu sirek?

• Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému e-tržeb.

Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?

• Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení, požádá si podnikatel o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

Co se stane v případě výpadku internetového připojení?

• V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Bude spropitné podléhat evidenci tržeb?

• Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.

Jak se budou evidovat kauce přijaté v hotovosti?

• Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

Budou se evidovat zálohy přijaté v hotovosti?

• Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.

Jak postupovat v případě zpětného zrušení evidované tržby? Například se zpětně přijde na to, že byla naúčtována káva navíc, nebo host vrátí jídlo, které již bylo zaevidováno.

• Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

Je myšleno na rychloobrátkové provozovny, jako jsou např. divadelní bary pro diváky? Zde se musí odbavit za velmi krátkou dobu velký počet zákazníků. Bude plnění evidenční povinnosti zdržovat plynulý provoz?

• Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.

Kdo a jak bude kontrolovat dodržování povinností při evidenci tržeb?

• Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb bude vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to v rámci vyhledávací činnosti, která je upravena v daňovém řádu. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření. Při ukládání pokut za správní delikty uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní správní řád.

Jak budou postupovat orgány Finanční správy ČR a Celní správy ČR v případě zboží nakoupeného v rámci kontrolních nákupů?

• Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit.

 

Ostatní

Bude zajištěna bezpečnost systému, který bude údaje o tržbách sbírat?

• Bezpečnost je jeden z nejdůležitějších bodů celého projektu e-tržeb a je tomu věnována maximální pozornost. Jedná se nejen o zabezpečení komunikace při zasílání dat do datového centra, ale také o samotné zabezpečení dat ve Finanční správě. Samotný projekt e-tržeb počítá s řadou bezpečnostních testů, kterou kromě pracovníků Finanční správy provedou externí bezpečnostní experti.

Jakým způsobem chce ministerstvo zajistit, že při zavádění etržeb nebude docházet k výpadkům systému podobným těm, jakých jsme byli v minulosti při zavádění některých systémů svědky?

• Abychom minimalizovali veškerá podobná rizika, počítáme s testovacím prostředím v předstihu několika měsíců i s postupným náběhem povinnosti evidovat tržby pro jednotlivé tržní segmenty. Tento postup má právě za cíl zajistit bezproblémový náběh a funkčnost etržeb a umožnit podnikatelům hladkou adaptaci na nové, již v praxi úspěšně vyzkoušené a funkční prostředí.

Budou se muset certifikovat programy k odesílání dat o tržbách?

• Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR nebude certifikovat softwary, které zajistí zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony.

Zdraží se zavedením etržeb služby, například tzv. meníčka?

• Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. snížení DPH z 21% na 15% od 1. prosince 2016. To umožní kompenzovat podnikatelům ve stravovacích službách případně vzniklé náklady, a služby by tak neměly zdražovat.

Kdo a kdy si bude moci uplatnit slevu na dani ve výši 5000 Kč?

• Podnikatel (fyzická osoba) si bude moci odečíst slevu za rok (resp. zdaňovací období), ve kterém poprvé zaeviduje tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Mimořádná sleva na dani z příjmu činí 5000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

 

Vybrané části textu byly převzaty z portálu finanční správy ČR